Nervozita

Nervozita, to je velký nepřítel každého šipkaře. Nezáleží na druhu soutěže ani na úrovni, na které šipky hrajete. Každý ji cítí a většina jí podlehne. Někteří se jí ale zdají býti neovlivněni a někomu možná i dokonce občas pomůže. Viděl jsem mnoho dobrých a zkušených hráčů rozdrobit se jako suché listí v rozhodujících zápasech, ale na druhou stranu jsem viděl hráče, kteří byli naprosto oproštěni od situace, ve které se právě nacházeli a šipky házeli jako kdyby trénovali doma v klidu. Roky jsem se snažil najít způsob, jak se vypořádat s tímto problémem. Kéž bych našel celou odpověď! Ale přesto věřím, že znám alespoň tři věci, které pomohou šipkaři se s nervozitou vypořádat. Jsou to: soustředění, jistota (sebedůvěra) a zkušenosti.

Soustředění není jenom pouhá koncentrace. Soustředění je myšlení pouze na jednu či maximálně dvě věci a ostatní musíte nechat jen tak běžet kolem sebe. Nesledujte soupeře, neposlouchejte hudbu z jukeboxu, nemyslete na buben, který právě bije ve Vaší hlavě asi tak 160x za minutu, nepřemýšlejte o šipce ve Vaší ruce a už vůbec nemyslete na to, že můžete vyhrát či prohrát. Jediná věc, na kterou se musíte soustředit, je obrovské místo na terči, které potřebujete zasáhnout. Na nic jiného! To je dost k tomu, abyste zasáhli pravidelně T20 nebo D16. Nedělejte si lehké věci těžšími, rozdělováním své pozornosti mezi jiné rozptylující elementy.

Jistota je také klíčovým prvkem pro poražení nervozity a napětí. Jistota je jednoduše sebedůvěra, že zasáhnete cíl, na který právě míříte. Myšlenky na to, že byste mohli třeba minout, Vás nesmí ani napadnout. Nezáleží na tom, v jaké situaci se právě nacházíte. Velikost treblu, dablu nebo bullu je ve finále stejná jako byla v prvním kole turnaje a jako máte doma na terči. Alespoň dle mých zkušeností, neznám terč, který by se s přibývajícími hodinami zmenšoval, i když musím připustit, že se často zdá, že se právě toto děje. Co jste ale zasáhli někdy dříve, umíte hodit i teď, např. ve finále nějakého turnaje.

Zkušenosti jsou také velmi důležité, nejspíš více než oba dva body uvedené výše dohromady. Můžete si přečíst nebo poslechnout řadu rad o šipkařské psychologii a strategii. Ale pokud nebudete hrát, není vám to vůbec k ničemu. Ke klidnému pocitu ve vypjatých zápasech potřebujete hrát a hrát a hrát. V prvních několika případech Vás možná nervozita přemůže a vy krutě minete. To se stane. Ale jakmile se Vám jednou podaří se trefit v situaci bytí či nebytí a vy vyhrajete leg, zápas nebo celý turnaj, všechno napětí se změní v jásot. A k tomu si dokážete, že ta nervozita nemusela být tak velká, protože vyhrát není zas tak těžké. Když se pak do podobné situace dostanete příště, budete se cítit o něco uvolněněji. A čím jste uvolněnější, tím jste sebejistější a máte větší šanci zvítězit.

Ačkoliv tyto tři body pomohou velmi mnoho při boji proti nervozitě, neřeší všechny problémy. Stejně se najdou i teď případy, kdy se mi třese ruka. Někdy zase přemýšlím o možnosti, že minu rozhodující šipku. Naštěstí se to ale stává stále méně často. Když nyní stojím na házecí čáře, koncentruji se pouze na terč, na nic jiného. Když to potřebuji k vítězství, tak si věřím, že se trefím. Zkušenosti mi to ukázali a jistě to ukáží i Vám.

zdroj: Lance Kent

Přeložil: Jiří Pauzr